दुःखेष्वनुद्विग्नमनाः सुखेषु विगतस्पृहः ।
वीतरागभयक्रोधः स्थितधीर्मुनिरुच्यते ॥

अन्वयः AI यः दुःखेषु अनुद्विग्नमनाः, सुखेषु विगतस्पृहः, (तथा) वीतरागभयक्रोधः (अस्ति), सः स्थितधीः मुनिः उच्यते ।
Summary AI One whose mind is not agitated by sorrows and who is free from craving for pleasures, who is devoid of attachment, fear, and anger, is called a sage of steady intellect (sthitadhī).
सारांश AI दुखों में जिसका मन विचलित नहीं होता, सुखों की लालसा जिसकी समाप्त हो गई है और जो राग, भय तथा क्रोध से रहित है, ऐसा मुनि स्थिर बुद्धि कहलाता है।
पदच्छेदः AI
दुःखेषुदुःख (७.३) in sorrows
अनुद्विग्नमनाःनञ्उद्विग्न (उद्√विज्+क्त)मनस् (१.१) whose mind is not agitated
सुखेषुसुख (७.३) in pleasures
विगतस्पृहःविगत (वि√गम्+क्त)स्पृहा (१.१) who is free from craving
वीतरागभयक्रोधःवीत (वि√इ+क्त)रागभयक्रोध (१.१) who is free from attachment, fear, and anger
स्थितधीःस्थित (√स्था+क्त)धी (१.१) of steady intellect
मुनिःमुनि (१.१) a sage
उच्यतेउच्यते (√वच् भावकर्मणोः लट् (आत्मने.) प्र.पु. एक.) is called
छन्दः अनुष्टुप् [८]
छन्दोविश्लेषणम्
दुः खे ष्व नु द्वि ग्न नाः
सु खे षु वि स्पृ हः
वी रा क्रो धः
स्थि धी र्मु नि रु च्य ते
About

Sanskrit Sahitya is a free, open-access digital library of classical Sanskrit literature with AI-powered tools and translations.