खनिभिः सुषुवे रत्नं क्षेत्रैः सस्यं वनैर्गजान् ।
दिदेश वेतनं तस्मै रक्षासदृशमेव भूः ॥

अन्वयः AI भूः खनिभिः रत्नम्, क्षेत्रैः सस्यम्, वनैः गजान् सुषुवे । (सा भूः) तस्मै रक्षासदृशम् एव वेतनम् दिदेश ।
सञ्जीविनीटीका (मल्लिनाथः) खनिभिरिति॥ भूर्भूमिस्तस्मै राज्ञे रक्षासदृशं रक्षणानुरूपमेव वेतनं मृतिं दिदेश ददौ। कथम्? खनिभिराकरैः। खनिः स्त्रियामाकरः स्यात् इत्यमरः (अमरकोशः २.३.७ ) । रत्नं माणिक्यादिकं सुषुवेऽजीजनत्। क्षेत्रैः सस्यम्। वनैर्गजान् हस्तिनः सुषुवे ॥
Summary AI The earth, in return for his protection, yielded its treasures to King Atithi. It produced gems from its mines, crops from its fields, and elephants from its forests, thus giving him a reward that was truly worthy of his efforts.
सारांश AI पृथ्वी ने खानों से रत्न, खेतों से अन्न और वनों से हाथी प्रदान किए। इस प्रकार पृथ्वी ने राजा की उत्तम रक्षा व्यवस्था के बदले उन्हें उचित वेतन के रूप में ये उपहार दिए।
पदच्छेदः AI
खनिभिःखनि (३.३) by mines
सुषुवेसुषुवे (√सू कर्तरि लिट् (आत्मने.) प्र.पु. एक.) produced
रत्नम्रत्न (२.१) gems
क्षेत्रैःक्षेत्र (३.३) by fields
सस्यम्सस्य (२.१) crops
वनैःवन (३.३) by forests
गजान्गज (२.३) elephants
दिदेशदिदेश (√दिश् कर्तरि लिट् (परस्मै.) प्र.पु. एक.) gave
वेतनम्वेतन (२.१) reward
तस्मैतद् (४.१) to him
रक्षासदृशम्रक्षासदृश (२.१) befitting the protection
एवएव indeed
भूःभू (१.१) the earth
छन्दः अनुष्टुप् [८]
छन्दोविश्लेषणम्
नि भिः सु षु वे त्नं
क्षे त्रैः स्यं नै र्ग जान्
दि दे वे नं स्मै
क्षा दृ मे भूः
About

Sanskrit Sahitya is a free, open-access digital library of classical Sanskrit literature with AI-powered tools and translations.