क्लेशस्याङ्गमदत्त्वा सुखमेव सुखानि नेह लभ्यन्ते ।
मधुभिन्मथनायस्तैराश्लिष्यति बाहुभिर्लक्ष्मीम् ॥

अन्वयः AI इह क्लेशस्य अङ्गम् अदत्त्वा सुखम् एव सुखानि न लभ्यन्ते । मधु-भित् मथन-आयस्तैः बाहुभिः लक्ष्मीम् आश्लिष्यति ॥
Summary AI In this world, happiness and pleasures are not obtained without submitting one's body to hardship. Viṣṇu (the slayer of Madhu) embraces Lakṣmī only with arms exhausted by the churning of the ocean.
सारांश AI बिना कष्ट सहे सुख प्राप्त नहीं होता। भगवान विष्णु ने भी समुद्र मंथन के परिश्रम से थकी हुई अपनी भुजाओं से ही लक्ष्मी का आलिंगन किया था।
पदच्छेदः AI
क्लेशस्यक्लेश (६.१) of hardship
अङ्गम्अङ्ग (२.१) a part
अदत्त्वाअदत्त्वा (√दा+क्त्वा) without giving
सुखम्सुख (२.१) pleasure
एवएव only
सुखानिसुख (१.३) pleasures
not
इहइह here
लभ्यन्तेलभ्यन्ते (√लभ् भावकर्मणोः लट् (आत्मने.) प्र.पु. बहु.) are obtained
मधुभित्मधुभिद् (१.१) Vishnu (killer of Madhu)
मथनायस्तैःमथनआयस्त (३.३) wearied by churning
आश्लिष्यतिआश्लिष्यति (आ√श्लिष् कर्तरि लट् (परस्मै.) प्र.पु. एक.) embraces
बाहुभिःबाहु (३.३) with arms
लक्ष्मीम्लक्ष्मी (२.१) Lakshmi
छन्दः आर्या []
छन्दोविश्लेषणम्
१० ११ १२
क्ले स्या ङ्ग त्त्वा
सु मे सु खा नि ने भ्य न्ते
धु भि न्म ना स्तै
रा श्लि ष्य ति बा हु भि र्ल क्ष्मीम्
About

Sanskrit Sahitya is a free, open-access digital library of classical Sanskrit literature with AI-powered tools and translations.