विधिना मन्त्रयुक्तेन रूक्षापि मथितापि च ।
प्रयच्छति फलं भूमिररणीव हुताशनम् ॥

अन्वयः AI मन्त्र-युक्तेन विधिना मथिता रूक्षा अपि भूमिः अरणी इव हुताशनम् फलम् प्रयच्छति।
Summary AI When cultivated with the proper method and rites, even the dry earth yields fruit, just as the araṇī wood produces fire when churned with the correct technique.
सारांश AI शास्त्रोक्त विधि और परिश्रम से जोती गई रूखी भूमि भी उसी प्रकार शुभ फल देती है, जैसे अरणी काष्ठ को मथने से अग्नि उत्पन्न होती है।
पदच्छेदः AI
विधिनाविधि (३.१) by method/rule
मन्त्र-युक्तेनमन्त्रयुज् (+क्त, ३.१) endowed with mantras/properly consecrated
रूक्षारूक्ष (१.१) dry/harsh
अपिअपि even
मथितामथित (√मन्थ्+क्त, १.१) churned/agitated
अपिअपि even
and
प्रयच्छतिप्रयच्छति (प्र√यम् कर्तरि लट् (परस्मै.) प्र.पु. एक.) gives
फलम्फल (२.१) fruit/result
भूमिःभूमि (१.१) earth
अरणीअरणि (१.१) fire-stick
इवइव like
हुताशनम्हुताशन (२.१) fire
छन्दः अनुष्टुप् [८]
छन्दोविश्लेषणम्
वि धि ना न्त्र यु क्ते
रू क्षा पि थि ता पि
प्र च्छ ति लं भू मि
णी हु ता नम्
About

Sanskrit Sahitya is a free, open-access digital library of classical Sanskrit literature with AI-powered tools and translations.